Únor 2010

Jean-Paul Sartre

20. února 2010 v 12:14 | Nif... |  Citáty
Jsem ochoten být zlý, abych se mohl stát dobrým.

Lidé jsou bezmocní jen tehdy, jesliže to sami připustí.

Brány své věznice si nese každý člověk v sobě.

Jsme odsouzeni k svobodě.

Lidé už objevili vše mimo to, jak mají žít.

Chtěl jsem dobro - byla to pošetilost. Na téhle zemi a v téhle době neoddělíš dobro od zla.

Peklo jsou ti druzí.

Možná, že ráj v němž zůstáváš, si ukradla...

14. února 2010 v 10:45 | Nif... |  Próza
Musíš vyhrát, ne jen tak projít okolo. Nejzábavnější pitomci na vrcholu žebříčku. Ty tvoje létající barvy, tvůj rodokmen. A všechny tvé lekce z historie. (Bono, Please)

Láska na celý život

13. února 2010 v 15:12 | Nif... |  Srdeční
Miluji ji. Miluji ji v každé její podobě. Je to láska na celý život...ona mě nikdy nezradí.

Robert Fulghum

13. února 2010 v 13:49 | Nif... |  Citáty
O život můžeme přijít různě. Smrt je jen jednou z možností.

Každý člověk, který projde tímto životem, tu nevědomky něco zanechá a něco si odnese. Většinu z toho něčeho nemůžeme ani vidět, ani slyšet, ani spočítat. Při sčítání lidí se to neobjeví, ale nic bez toho nemá smysl.

Někdy je skutečně tak zle, jak se zdá. Ale mám též důkazy, že občas něco dopadne ještě líp, než jsme se odvážili doufat.

Základní otázka každé lásky: "Jestliže mě pořád miluješ, budeš mě milovat i když odejdu?"

Někdy za to někdo může. Netřeba omlouvat úplně všechny.

Hranice mezi dobrem a zlem, nadějí a zoufalstvím nerozdělují svět mezi "námi" a "nimi". Ta hranice probíhá prostředkem každého z nás.

(: ...lalalá

13. února 2010 v 13:43 | Nif... |  Jake

G.G.Marquéz - dopis na rozloučenou...

11. února 2010 v 19:13 | Nif... |  Srdeční
Když před osmi lety doktoři oznámili Marquézovi, že má nádor na lymfatických uzlinách a že mu zbývá jen pár měsíců, napsal tento dopis. Dopis, který našli jeho přátelé v jeho domě v den, kdy ho odváželi do nemocnice...v tu ránu tento dopis takřka obletěl celý svět...a stal se zázrak...je rok 2010 a on stále žije (klepu na dřevo)...

Pravdy o nás...

7. února 2010 v 12:25 | Nif... |  Básně
Snad proto, že jsem noetik a že jsem nedůvěřivá i k sobě samé a že tak často zapomínáme, kdo vlastně jsme...

Pravdy o nás
vždy schováváme
do peřin
a tam je hřejem
celou noc

snad jako kdyby
byly srdce
tak něžně o ně
pečujem

a k ránu vytáhnem je
z postele
snad aby nezapomněly
že o nás ví
tak strašně moc

Času je málo

6. února 2010 v 15:40 | Nif... |  Denní zápisky
Zhruba za 15 týdnů je maturita - ne že by mě to nějak děsilo (ach, opravdu miluji ironii). Za posledních asi 14 dnů, co jsem se příliš neozývala, jsem byla opravdu v jednom kole - učení, příprava maturitního plesu, shánění šatů a bot, psaní seminárek do školy, které ještě ani zdaleko nejsou hotové a tak...
a tímto se chci omluvit i dopředu, času prostě není dost...

Vaše časově vytížená
Nif