Tátovi

2. března 2010 v 21:52 | Nif... |  Básně
Nikdy bych nedokázala opustit.
Zanechat a odejít.
Říct "báj, bejby, báj
tak se tu měj a
snaž se nezlobit!"

Ten čaj jsem už dopila
a trápí mě bolesti v kříži.
Mám po tobě krátký nohy
rychle se mastící vlasy
a nedůvěru v lidi.

Všechny ty špatný věci
mám po tobě.
Nic z hezkýho si mi nedal.
Ani to blbý pouštění draků
nebo bruslení na ledě.

Štve mě zrychlený bití srdce
mě to bolí!
A tebe ne...
ty sis vždycky kryl jenom
svoje záda!
Nevyčítám ti že si mi ublížil
jen to že tě nemám ráda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama