Listopad 2010

Dialogy I.

24. listopadu 2010 v 0:22 | Nif... |  Próza
Je tma. Země je už v tuhle dobu studená, chladná. I přes deku cítím, že tráva začíná vlhnout.
Ležíš vedle mě.
"Víš to, co?" Nevim, jestli mám lhát nebo se přiznat. Je to těžký.
Nedívám se na tebe. Doufám, že pochopíš.
"Mělo mi dojít, že ti to řekne."
"Holky si přece vždycky všechno řeknou."
Pořád se na tebe nedívám, ale vim, že si trochu kývnul. Je to takový to vnitřní oko. A bojim se, že nepochopíš.
Přitáhneš si mě k sobě. Hrozně mi bije srdce. Ve tvym výrazu je vidět vítězství.
Nepochopils.

život v několika bodech

13. listopadu 2010 v 14:43 | Nif... |  Denní zápisky
1.
Vysoká škola je zrádná věc. Ale baví mě. Poznala jsem další skvělé lidi. Poznala jsem další zvláštní lidi. Myslím, že jsem se naučila trochu více myslet. Miluju filozofii, baví mě hebrejština, i když je tak těžká a nemám ráda latinu. A i přes potíže a neustálé učení a rozčilování, mě to baví.

2.
V poslední době mě ovládá touha nic nedělání. Chtěla bych si užít to pravé "dolce far niente" (z italštiny přeloženo jako "sladkost nineděání"), ale není čas.

3.
Těším se na Vánoce. Poprvé touhle dobou mám vymyšlené všechny dárky a už je i začínám nakupovat. Něco se se mnou děje.

4.
Miluju smích. V poslední době je lékem na vše.

5.
Múza na mě zapomněla. Nepíšu básně, nepíšu ani sem. Ale snažím se to napravit.

6.
Je hnusná zima a do toho prší. Nejhorší počasí...


Mějste se krásně!
Vaše Nif




Nový...

12. listopadu 2010 v 12:36 | Nif... |  Denní zápisky
V jednoduchosti je krása. V něm je krása. Nemyslíte?(: