Prosinec 2010

Bušení

28. prosince 2010 v 22:31 | Nif... |  Básně
Asi už navždy budu
uvězněna
v těžkých okovech pravdy

a nespočetkrát budu
dýchat za všechny
ztracené v proudu
světa

Nic není takové
jak si představujete

a spravedlnost
ta je slepá
.
.
.
děvka

Život není smutný, má jen smutné chvíle...

16. prosince 2010 v 23:36 | Nif... |  Denní zápisky
Smrt, nemoc, neštěstí nebo někdo tam nahoře si vybírá vždy ty nejlepší. Jak řiká Remarque "Nebe nezná vyvolených"...

Byl to jeden z nejlepších profesorů a nejchytřejších lidí, které jsem kdy měla čest poznat. Vyučoval předmět, který jsem neměla ráda. Ano, nepomohl mi si k němu najít cestu, ale čert to vem... I ten rok po tom, co mě už neučil jsme si vždycky hezky popovídali.Vzpomínám na to, jak vždy o Vánocích vzal do třídy kytaru (která nikdy nebyla naladěná) a zpívali jsme koledy... Neříkám, že brečím, neříkám, že nemám na "krajíčku". Ale smutek se přece nemůže měřit slzami.


A tak si Vás našla. Snad je Vám teď lépe, pane profesore...

To, co nás rozděluje a spojuje

4. prosince 2010 v 19:02 | Nif... |  Básně
Je krásná zima, svíčky hoří, borůvkový čaj na stole...a tak nějak...smíření se vším.


Ve vlasech vítr
a kruhy pod očima
ve všem jsme stejní
malí velcí
blázni

umělci nalhávání
rekordmani v tichý
společnosti
budeme navždy
sobě nejblíž
v největší vzdálenosti


Nejde mi to bez tebe
nejde mi to s tebou
ať tak či tak
svět se dále drolí

totiž...

to co nás rozděluje
to nás i pojí




Neremcejte a buďte rádi(:

2. prosince 2010 v 9:07 | Nif... |  Denní zápisky
A co, že je venku menší kalamitka a jezdí jen metro? A že je hrozná zima?...Vždyť je tak krásně(:

P.S. Dnes první polovina zápočtu. Tak snad se do školy dostanu(: