To, co nás rozděluje a spojuje

4. prosince 2010 v 19:02 | Nif... |  Básně
Je krásná zima, svíčky hoří, borůvkový čaj na stole...a tak nějak...smíření se vším.


Ve vlasech vítr
a kruhy pod očima
ve všem jsme stejní
malí velcí
blázni

umělci nalhávání
rekordmani v tichý
společnosti
budeme navždy
sobě nejblíž
v největší vzdálenosti


Nejde mi to bez tebe
nejde mi to s tebou
ať tak či tak
svět se dále drolí

totiž...

to co nás rozděluje
to nás i pojí



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Annet Annet | E-mail | Web | 12. prosince 2010 v 12:02 | Reagovat

Nif, tohle je krásné, pravdivé... nemám slova. :-)

"Nejde mi to bez tebe
nejde mi to s tebou..."
To moc dobře znám. :-|

2 Raven Raven | Web | 15. prosince 2010 v 20:38 | Reagovat

Ty, Nif... zase mě tvoje verše nezklamaly. Jsou neuvěřitelně čiré a... nějak dokážu prohlédnout očima všech těch písmenek...

Moc se mi líbí ta první "sloka". A i ta druhá... celé mi to příjde hrozně srozumitelné.

V některých chvílích mi ta paní L. příjde strašně zákeřná. :)

3 Nif Nif | 16. prosince 2010 v 23:41 | Reagovat

Annet, děkuji moc(:...a mrzí mě, že jsi pocítala tuhle hořkou chuť, ale...to by vlastně nebyl jinak život(:

Rav, i tobě veškerý dík...snažila jsem se být pro tentokrát co nejvíce srozumitelná, pochopitelná, protože...někdy je to sakra potřeba, zvlášť u těchto témat(:...a o té paní L., v poslední době mi připadá zákeřná skoro neustále((:

4 eM eM | Web | 28. prosince 2010 v 22:48 | Reagovat

Ten konec je úžasný :) Jako celá báseň...

5 Nif Nif | 31. prosince 2010 v 13:53 | Reagovat

Děkuji(:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama