Pražské blues

1. března 2011 v 21:25 | Nif... |  Básně
Viděl jsi někdy
Prahu za tmy?
Je tichá jako ty
když víš, že usínám

Nevěřim na zázraky
nočních konverzací
ani na to že jednou
přijdeš a už neodejdeš

Jsme ve všem stejní
(dělá snad Bůh nás oba
přes kopírák?)

Praha je matkou mého srdce
a ty jsi její otrokář

Mohla bych být teatrální
a dělat, že se mě nic
netýká
že vše co píšu není
pravda

Nikdy se mi ale nepodaří
napsat báseň
takovou jako bych
chtěla
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Annet Annet | E-mail | Web | 5. března 2011 v 10:32 | Reagovat

Od začátku do konce nacpané myšlenkami. Líbí se mi. :-)

2 Raven Raven | Web | 6. března 2011 v 23:02 | Reagovat

Tahle báseň mi přijde jako cop. Jeden celek, myšlenky se proplétají, mizí a vystupují, Praha jim svítí na jejich tok... svážeme je otrokářem a pochválíme je naší milé Nif...

Ale tenhle pocit mě bolí...

3 Nif Nif | 7. března 2011 v 16:47 | Reagovat

Annet, jsem ráda, že se líbí! A myšlenek je tam tolik, že se v tom i já občas ztratím((:

Rav, líbí se mi přirovnání k copu(: ale mrzí mě, že zabolí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama